Hledat
|

EU potřebuje koordinovaný postup v oblasti duševního zdraví, shodli se odborníci

Tiskové zprávy   |  09.12. 2021

Brusel - Celosvětovou pandemii COVID-19 následuje krize v oblasti duševního zdraví. Podle europoslanců sdružených v rámci Aliance pro duševní zdraví a předních evropských odborníků potřebuje Evropská unie koordinovaný postup v oblasti duševního zdraví. Novým přístupům v oblasti duševního zdraví v post-covid éře se věnovala i konference v Bruselu, na které vystoupili europoslanci spolu s předními odborníky na tuto oblast.

Probíhající pandemie COVID-19 má negativní dopad na duševní zdraví. Problémy jako úzkostné poruchy, deprese a míra sebevražd jsou na vzestupu. Evropský parlament v důsledku toho vyzývá Evropskou komisi, aby jednala. „Vzhledem k dopadům celosvětové pandemie potřebujeme koordinovaný přístup EU v oblasti duševního zdraví. Je na čase, aby Komise představila komplexní dokument, který se bude zabývat konkrétními kroky a doporučeními,” řekl europoslanec Tomáš Zdechovský, místopředseda Aliance (EPP/KDU-ČSL).

Podle europoslankyně a místopředsedkyně Aliance pro duševní zdraví (EPP, Irsko) Marie Walshové má v Evropském parlamentu problematika duševního zdraví velmi širokou podporu napříč politickými skupinami. To potvrzuje i další místopředseda Alex Agius Saliba (S&D, Malta), který podporuje myšlenku, aby byl rok 2023 vyhlášen Evropským rokem duševního zdraví.

Vědecká komunita volá po podpoře inovativních přístupů

Přední evropští odborníci zdůraznili, že problémy s duševním zdravím jsou v Evropě na vzestupu. Poukázali navíc na to, že tradiční léčba již neposkytuje dostatečnou pomoc. Veřejné orgány by proto měly podporovat inovativní přístupy v oblasti duševního zdraví. Experti proto mimo jiné diskutovali o potenciálu psychedelických látek v terapiích a zdůraznili, že jejich terapeutická činnost je již podložena slibnými výsledky klinických studií.

Profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a náměstek ředitele pro výzkum a vývoj Českého národního ústavu duševního zdraví, uvedl, že účinek psychedelik je spojen s klinickými účinky. „Ve srovnání s klasickými antidepresivy, která působí pouze v rámci několika týdnů od první dávky, působí psychedelika už v rámci několika hodin či dní,” řekl.

„Zdá se, že klasická antidepresiva skutečně ztrácejí účinnost. Za poslední desetiletí přibylo velké množství klinických studií s psychedelickými látkami, které mají velmi nadějné výsledky,” dodal profesor Eric Vermetten z Leiden University, který jako klinický psychiatr a strategický poradce nizozemského ministerstva obrany pracuje například s vojenskými veterány.

EU zaostává za ostatními zeměmi

Užití psychedelických látek v terapii k léčbě rezistentní deprese nebo posttraumatické stresové poruchy bylo relativně nedávno umožněno v USA Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v rámci režimu tzv. průlomové terapie (break through therapy). Použití psychedelických látek v terapii je zároveň intenzivně diskutováno v Austrálii či v Kanadě. Například v Kanadě je jejich užití možné v paliativní péči.

„Zatímco mnoho významných univerzit v Kanadě, USA nebo Spojeném království má katedry věnované výzkumu psychedelických látek, v EU existuje pouze několik institucí tohoto druhu,” zdůraznil na konferenci profesor Vermetten.

Podle profesora Horáčka by měla EU usilovat o globální lídrovství v oblasti duševního zdraví. „Vzhledem k dopadům pandemie COVID-19 by mělo být duševní zdraví (včetně inovativních přístupů) na předním místě agendy institucí EU i v nadcházejících předsednictvích v Radě EU,” dodal.