Hledat
|

Europoslanec Zdechovský: Pokud nechceme další příval nelegálních migrantů, musíme hned jednat!

Aktuality   |  12.03. 2023

Ilegální migrace se po několika letech znovu stala aktuálním tématem. Není divu. Dostupná data hovoří jasně. Podle údajů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) byl počet ilegálních překročení hranic EU v loňském roce dokonce nejvyšší od roku 2016.

Loni překročilo nelegálně hranici EU kolem 330 000 lidí ze třetích zemí. Lidé prchající před válkou z Ukrajiny nejsou ve statistice zahrnuti, protože v jejich případě nejde o ilegální migranty, ale o uprchlíky, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu. Pozice Evropské lidové strany (EPP Group in the EP) je jasná: Mezi příchozími je třeba důsledně rozlišovat mezi uprchlíky s nárokem na podporu a těmi ostatními.

Extrémní nárůst oproti předchozím rokům

Zpět k nelegální migraci. Jde o nejvyšší číslo od roku 2016 a nárůst o 64 % oproti předchozímu roku. Řada států v schengenu si nehlídá vnější hranice a tváří se, že ilegální migranty vůbec nevidí. Přitom platí, že pokud máme zachovat otevřenéhranice v rámci EU, musíme uhlídat vnější hranice EU. V opačném případě lze očekávat zavírání hranic a volný pohyb v rámci schengenského prostoru přestane dávat jakýkoliv smysl. Vnější hranice Evropské unie je děravá, není dobře chráněná a musí se to změnit.

Obavy z dopadů nelegální migrace nelze vůbec podceňovat. Ostatně i nedávný průzkum Eurobarometru odhalil, že 70 % Evropanů se obává dopadů migrace na jejich životy. O tom, že se jedná o důležité téma, svědčí i výsledky nedávných voleb v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Navracení nefunguje

V první řadě je při potírání ilegální migrace důležitá prevence. Za Evropskou lidovou stranu (EPP Group in the EP) považujeme za klíčové posílení všech opatření proti pašerákům a obchodníkům s lidmi. Je nutné narušit jejich obchodní model a ukončit jejich beztrestnost. Pašerácká mafie nesmí rozhodovat o tom, kdo přijde do Evropy. Lidé, kteří chtějí do Evropy, musí vědět, že mají také povinnosti, jež musí dodržovat. Jelikož se jedná o celoevropský problém, musíme posílit sdílení informací, přeshraniční spolupráci jednak mezi členskými státy, ale také se třetími zeměmi při procesu navracení. Všechny agentury pro spravedlnost a vnitřní věci, které se podílejí na správě hranic, by proto měly dostávat odpovídající finanční prostředky. Evropská lidová strana (EPP Group in the EP) to vidí jednoznačně: Klíčovou agenturou EU při zajišťování účinné ochrany vnějších hranic Evropy je Frontex. Tu musíme personálně posílit.

Ať se nám to líbí, nebo ne, v místech, kde je to nezbytné, se neobejdeme ani bez fyzických bariér. V poslední době se často zmiňují ploty a mnoha levicovým politikům z toho vstávají vlasy hrůzou. Dočasně však mohou pomoci zpomalit příchod nelegálních migrantů do EU. Když běloruský diktátor Lukašenko začal posílat nelegální migranty, aby destabilizoval situaci v Evropě v rámci ruské hybridní války, Evropská komise odmítala financování výstavby plotů z prostředků EU. Přitom pokud to s ochranou hranic myslíme vážně a chceme mít migracido EU pod kontrolou, bez plotů to nepůjde. Dává proto dobrý smysl do jejich stavby investovat i evropské peníze.

Dlouho diskutovanou otázkou je společný migrační a azylový systém, který by vždy dokázal účinně reagovat na současné i budoucí migrační krize. Jeho součástí by byl povinný mechanismus solidarity, u kterého by ale existovaly flexibilní způsoby podpory členským státům v nouzi. Mohlo by se jednat o finančních příspěvky, dobrovolné relokace a další opatření.

Ke zvládnutí migrace je nezbytná i účinná návratová politika. Pro žadatele by rovněž měly být přiměřené povinnosti, ale také jasně definovány důsledky v případě nesplnění. Bohužel samotné vymáhání pravidel představuje problém. Navracení migrantů se bohužel zatím příliš nedaří. Vrátit se podaří jen menšina z těch, kteří pobývají v Evropě ilegálně. Podle posledních dostupných údajů z roku 2021 mělo být z celkových 342 100 lidí určených k vyhoštění navráceno jen 82 700, což činí v relativních číslech 24 %, tedy jen necelou čtvrtinu. Systémy navracení v členských státech musí fungovat koordinovaně a zlepšit je třeba i sdílení informací např. o zamítnutých žádostech, aby se zabránilo útěkům a druhotným přesunům. Taktéž je nezbytná fungující spolupráce se třetími zeměmi, která by měla být vzájemně výhodná a měla by vycházet ze zásady „více za více“, přičemž nedostatečná spolupráce zemí původu a tranzitu ilegálních migrantů by vedla k poklesu podpory ze strany EU.

Hrozí další vzestup populistů

V oblasti boje s nelegální migrací má tedy Evropa mnoho co zlepšovat. Nejedná se navíc zdaleka o konečný výčet věcí vyžadujících nápravu. V posledních pěti letech stála migrace na okraji pozornosti. Nyní se ukazuje, že zase ilegálně proudí do Evropy mnoho lidí, proto je potřeba urychleně zakročit. Není možné, abychom stovky tisíc lidí, o kterých nemáme žádné údaje, nechali svévolně chodit přes Evropu.

V případě přetrvávající nečinnosti reálně hrozí další migrační krize, která může být daleko horší než v letech 2015–2016. Tématem nelegální migrace se v polovině února zabývali lídři členských států, kteří se shodli na nutnosti lépe chránit vnější hranice EU a také vyvinout větší tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Věřím, že to nejsou jen prázdná slova a nelegální migrace se stane prioritou. Bezpečí občanů Evropské unie je na prvním místě.

Zdroj: Náš region

https://nasregion.cz/europoslanec-zdechovsky-pokud-nechceme-dalsi-prival-nelegalnich-migrantu-musime-hned-jednat-323015/