Europoslanec Zdechovský: Válka do příští zimy skončí vítězstvím Ukrajiny

Nejprve přišel covid-19, pak válka. Málokdo si ještě na podzim roku 2019 dokázal představit, čím si svět v následujících třech letech projde. Přestože se válka odehrává na Ukrajině, nepřímo ovlivňuje i životy miliard lidí po celém světě. Europoslanec Tomáš Zdechovský, který působí v europarlamentu v nejsilnější frakci Evropské lidové strany (EPP Group in EP), věří, že válka tento rok skončí vítězstvím Ukrajiny.

Máte ještě obavy z covidu-19? Nebo je to už za námi?

Nejsem lékař, ani epidemiolog, ale zatím to vypadá, že máme covid-19 pod kontrolou. Věřím, že se už nevrátí v tak silné míře jako před rokem, kdy kvůli agresivní variantě zemřely stovky tisíc lidí.

Po covidu vypukla válka na Ukrajině. Další těžký rok je téměř za námi. Jak byste jej ohodnotil?

Byl nesmírně těžký. Od vypuknutí covidu kormidlujeme na rozbouřeném moři. Naštěstí pořád držíme správný kurz. V dáli vidím už ale klidnější vody, snad do nich brzy vplujeme. Dva roky těžkého covidu a lockdownů měly vliv na psychiku lidí. Když jsme mysleli, že jsme z nejhoršího venku, vpadlo Rusko bez příčiny na Ukrajinu, kde páchá ty nejhorší zvěrstva. Svou politikou dostalo skrz ropu a plyn takřka celou Evropu pod velký tlak.

Zvládly to státy Evropské unie?

Kdybych měl hodnotit známkou jako ve škole, dal by 1-. Státy se rychle domluvily na prvních sankčních balíčcích, což Rusko nečekalo. Východní země neúnavně přijímaly ukrajinské uprchlíky, kterým poskytly střechu nad hlavou a bezpečí. Velmi pohotově se přehodnotil postoj k ruskému plynu a ropě a začala se hledat řešení, jak zajistit dostatek těchto nezbytných surovin pro všechny občany EU. Táhneme za jeden provaz. Rusko čekalo, že mezi nás vrazí klín, ale nepodařilo se mu to. Mrzí mě jen postoj Maďarska, které častokrát celé jednání zbytečně blokuje. Rusko si nicméně v souvislosti s energiemi můžeme škrtnout.

Na začátku prosince začaly platit dvojí sankce, které se týkají ruské ropy. Budou opravdu Moskvu bolet?

O tom nepochybuji. V EU se o tom diskutovalo velmi dlouho, zvažovala se všechna rizika. Nakonec se došlo k závěru, že se dokážeme bez ruské ropy obejít. Zákaz platí pro dovoz ruské ropy po moři a také zastropování ceny ruské ropy. Kreml to citelně zasáhne. Stejně jako to, že se Evropa odklonila od ruského plynu a hledá partnery jinde. Od vypuknutí války také snížily státy EU závislost na ruském plynu ze 40 % na zhruba 9 %. S tím Putin v žádném případě nepočítal. V Evropské lidové straně jsme tlačili na odstřihnutí se od ruské ropy a časem i na plynu. Nemůžeme se nechat vydírat diktátorem, který zabíjí nevinné ukrajinské občany kvůli paranoidní představě o velikosti Ruska.

Co říkáte na pomoc České republiky Ukrajině?

Ukrajině pomáháme vojensky, materiálně i finančně. Lidé poskytli ve veřejných sbírkách peníze pro ukrajinskou armádu. Češi například vybrali přes jednu sbírku 30 milionů korun, za které se pořídil tank pro Ukrajinu. V pomoci patříme k absolutní špičce. Naše země se zachovala naprosto příkladně, když poskytla azyl prchajícím lidem z válkou zasažené země. Ukrajinci u nás začali pracovat a odvádět peníze do české pokladny. Příkladem může být namátkou firma Excalibur Army ve Šternberku, kde Ukrajinci pomáhají opravovat tanky T-72, které pak putují zpátky do bojů na Ukrajinu. Většina se chce po válce vrátit zpět do svých domovů, pokud tedy budou mít kam. Mrzí mě, že někteří lidé věří tomu, že Ukrajincům česká vláda pomáhá víc než vlastním občanům. Je to lež, kterou tady šíří proruští propagandisté. Vláda pomáhá Čechům třicetkrát víc než Ukrajincům. To je fakt!

Dezinformace ovlivňují veřejné mínění v mnoha státech EU. Jak proti nim bojovat?

V tomhle jsme v EU zaspali. Rusko a Čína vynakládají na ovlivňování veřejného mínění obrovské finanční prostředky. Rusko svou propagandu šíří minimálně od anexe Krymu. Brali jsme to příliš na lehkou válku a nevypracovali dostatečné strategie, jak se tomu účinně bránit. V březnu jsme nejprve ve výboru INGE a posléze i na plénu Evropského parlamentu schválili propracovanou zprávu, která uváděla, že obě asijské mocnosti utratily přes 300 milionů dolarů za šíření své propagandy a rozvracení veřejného mínění ve 33 evropských zemích. Dnes už jsou vypracované určité strategie, jak těmto dezinformacím vzdorovat, ale častokrát jsou defenzivního charakteru. Potřebovali bychom být aktivnější. Tento boj leží na bedrech jednotlivých států. Vidíme, že například v České republice vznikl vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi, který ale nemá takřka žádný tým, to se musí změnit. A pak jsou tady i samotní lidé.

Jak to myslíte?

Bohužel se část společnosti dá lehce zmanipulovat. Vidíme to denně sociálních sítích, kde se v mnoha zemích objevují lidé, kteří natáčí videa, ve který neochvějně tvrdí, že oni mají pravdu a vláda lidem lže. Spousta lidí jim na to skočí a posílá jim peníze. Končí to tím, že se zjistí, že to jsou lidé s pochybnou minulostí, v dluzích či spolupracují s ruskou či čínskou stranou. Bohužel dnešní doba nahrává konspirátorům, kteří neříkají vůbec pravdu, respektive řeknou jenom část příběhu a druhou si domyslí. Zní to hezky, ale pravda to není.

Dobře, ale co s tím?
 
Je to běh na dlouhou trať. Vedle finanční gramotnosti by měla existovat i ta mediální. Děti by se měly učit na základní škole, jak si ověřovat informace, z kterých zdrojů čerpat a jak umět argumentovat. To nám jako společnosti chybí. Nezlepší se to ze dne na den. V Evropské lidové straně chceme, aby se na to v budoucnu kladl větší důraz.

Nejvíce skloňovaným slovem posledního roku je bezpečnost. Co konkrétního udělala EU v této oblasti?

Konečně věnuje bezpečnosti větší pozornost. Po vypuknutí války na Ukrajině schválila Strategický kompas pro posílení bezpečnosti a obrany EU v příštím desetiletí. Jedná se o akční plán pro posílení bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030. EU se musí stát silnější a soběstačnější. Nemůžeme nadále spoléhat jen na USA. Státy začaly konečně investovat do svých armád, česká vláda chce zvýšit své výdaje na obranu na 2 % HDP, což jsme dlouho slibovali, ale skutek utek. Je to i signál pro naše partnery v NATO, že to myslíme vážně. Pozitivem je samozřejmě vstup Švédska a Finska do NATO. Neméně důležitá je i kybernetická bezpečnost. Ostatně, Evropský parlament nedávno čelil hackerskému útoku. Kvůli tomuto útoku byly dočasně nedostupné stránky. Zločin se přesouvá na internet. Útoky na firmy a instituce přibývají, většina firem začne do své kyberbezpečnosti investovat až potom, co se stanou obětí takového útoku. Přitom investováním do ochrany IT systémů by to mu mohlo předejít. Zločinci pak ukradená data mohou dále přeprodávat nebo vydírat firmu, aby jim za ně zpátky zaplatila. Na konci listopadu schválila po Evropském parlamentu směrnici NIS 2 také Rada EU. Součástí těchto opatření je například analýza rizik, bezpečnost v rámci dodavatelského řetězce či vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti. Do budoucna by měly být firmy v důležitých odvětvích lépe chráněny před hackerskými útoky.

Jak se díváte na vstup Ukrajiny do EU?

Pokud Ukrajina splní Kodaňská kritéria, která jsou nutná pro vstup do EU, pak jsem pro. To se ale nestane v horizontu dvou tří let. Nejprve musí vyhnat ruské okupanty a osvobodit své území, poté pracovat na strukturálních změnách, aby splňovala podmínky pro přijetí. Čeká ji kus cesty.

Měl by Západ i nadále podporovat Ukrajinu ve snaze vyhrát válku?

Rozhodně! Musíme vytrvat v pomoci finanční, materiální a vojenské. Pomáháme také cvičit ukrajinské vojáky. Jsem moc rád, že je v tomto Evropa téměř jednotná. Posíláním zbraní nepřiléváme olej do ohně, ale pomáháme napadené a slabší zemi. Ukrajina by se sama neubránila. A mít nevyzpytatelné Rusko na hranicích se Slovenskem, které leží cca 350 km od našich hranic? To by snad nikdo nechtěl. Ukrajina svádí boj i za naši bezpečnost a svobodu, nezapomínejme na to. Svoboda a demokracie se rychle ztrácí, ale těžko se získává.

Kdy podle vás válka skončí?

Podle informací se Ukrajincům daří postupně vytláčet ruské okupanty ze svých měst a obcí. Zima ovšem může přinést zpomalení a ruská armáda může mezitím vycvičit mobilizované občany, které poté nasadí do boje. Já však pevně věřím, že do konce roku Ukrajina vyhraje. Ukrajinci totiž brání své domovy a blízké, jsou odhodlaní, a když vidí podporu Západu, bez které by se neobešli, žene je to kupředu.

Měl by po skončení války stanout Putin a jeho věrní před tribunálem v Haagu?

Určitě! Na odporné zločiny, jako jsou masové popravy, znásilňování žen a dětí, odvlečení stovek tisíc dětí do Ruska či ostřelování civilních oblastí se nesmí zapomenout! Jsem rád, že jsem součástí Evropské lidové strany, která volá po spravedlnosti a potrestání viníků. V tom neustoupíme.

Zdroj: Náš region

https://nasregion.cz/europoslanec-zdechovsky-valka-do-pristi-zimy-skonci-vitezstvim-ukrajiny-313540/