Evropská komise slibuje kroky na ochranu médií. Drobky od Googlu nestačí

Brusel - Evropská komise reagovala na interpelaci europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) k nerovnému postavení médií vůči velkým online platformám. Přiznává vážnost situace, oznamuje nové programy podpory a rozbíhá šetření proti Googlu. Podle Zdechovského je to důležitý posun, ale klíčové bude, aby z opatření měli skutečný prospěch evropští vydavatelé, ne technologičtí giganti.

Evropská komise ve své odpovědi potvrzuje, že si je vědoma prohlubující se nerovnováhy mezi nezávislými médii a velmi velkými online platformami. Jako hlavní nástroje zmiňuje Evropský akt o svobodě médií, nový finanční program AgoraEU v příštím víceletém rozpočtu a chystaný Program pro odolnost médií, jehož cílem je přímá podpora nezávislé žurnalistiky v Evropské unii.

Komise zároveň avizuje revizi klíčových pravidel – od směrnice o audiovizuálních mediálních službách až po směrnici o autorském právu z roku 2019. Právě zde chce posoudit, zda stávající nastavení skutečně chrání vydavatele a umožňuje jim spravedlivé zpeněžení jejich obsahu, zejména v digitálním prostředí a na reklamním trhu.

Zásadním tématem odpovědi je také dopad umělé inteligence. Komise otevřeně připouští, že AI nástroje mohou médiím brát návštěvnost i příjmy, a proto sleduje jejich vliv v rámci prosazování nařízení o digitálních trzích. V prosinci 2025 navíc zahájila formální šetření vůči společnosti Google kvůli využívání obsahu vydavatelů v tzv. AI přehledech a produktech Režimu AI, a to podle článku 102 Smlouvy o fungování EU.

„Je to klíčové nejen pro média v České republice. Obsah novinářů nesmí být rozebrán velkými platformami jako Google nebo Meta tak, že vydavatelům zůstanou jen drobky,“ říká Zdechovský. „Oceňuji, že Komise problém pojmenovává a zahajuje šetření, ale teď musíme dohlédnout na to, aby sliby přešly v konkrétní kroky. Bez silných a ekonomicky nezávislých médií není silná demokracie. A to si Evropa nemůže dovolit ztratit,“ dodává na závěr.