Hledat
|

Na omezení legálního držení zbraní nevidím nic pozitivního

Rozhovory a články   |  04.01. 2021

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2021/Leden-2021/Na-omezeni-legalniho-drzeni-zbrani-nevidim-nic-poz

Tomáš Zdechovský je český politik, od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu, je také aktivním myslivcem a velkým podporovatelem střelců a držitelů zbrojních průkazů. Aktivně se zajímá o aktuální snahu Evropské unie o omezení držení zbraní, problematiku olova a dalších činností Evropského parlamentu, které se přímo i nepřímo dotýkají fungování myslivosti. K osvětlení aktuální situace jsem proto pana Zdechovského požádal o rozhovor pro čtenáře Myslivosti.

Pane poslanče, můžete pro čtenáře popsat, jak probíhalo schvalování zákazu držení olova a vysvětlit, jak celá kauza vznikla, kdo byl iniciátorem a jaký je cíl?
 
Celé to začalo nevinně jako snaha o sjednocení legislativy poté, co Evropská agentura pro chemické látky ECHA předložila v roce 2018 Evropské komisi zprávu doporučující plošný zákaz olova ve střelivu a v rybářských závažích (pozn. dále zkráceně jako „olovo“). Zákaz používání v mokřadech totiž neplatil úplně všude, konkrétně pro Česko to ale nemělo nic znamenat, protože my odpovídající legislativu máme a je respektována.
Upřímně přiznávám, že když jsem o tom poprvé slyšel, považoval jsem to jako dlouholetý myslivec a střelec za natolik absurdní, že jsem tomu vůbec nechtěl věřit. Olovo stále nemá porovnatelné alternativy, ať už se jedná o cenu, použitelnost a hlavně celkové vlastnosti, kdy hrozí větší utrpení zvířat nebo nebezpečí z odražených střel.
Osobně jsem se proto sešel s eurokomisařem pro životní prostředí Karmenuem Vellou, abych si ověřil, jak se věci mají. Přímo do očí mi potvrdil, že se žádný plošný zákaz nechystá, zpráva je hoax – a já mu to v tu chvíli uvěřil. Neměl jsem zkušenost, že by takto mohl lhát.
Když se zprávy potvrdily, dělal jsem celou dobu proti zákazu vše, co se dalo a do poslední chvíle jsem se spolu s dalšími kolegy pokoušel přijetí změn současné legislativy zabránit. Několikrát jsem kvůli tomu interpeloval Evropskou komisi, posílal otevřené dopisy i stížnosti, pomohl prosadit na jednání pléna námitku proti této komisní legislativě.
Bohužel to nestačilo, protože kolegové hlavně z levicových frakcí nad věcí očividně uvažovali jen tak, že olovo je za určitých podmínek toxické a zákaz se zdá být logický. Je ale jasné, že si naprosto nepřečetli konkrétní podobu skutečně zmetkového prováděcího aktu a absolutně se nezamysleli nad jeho velmi negativními důsledky pro praxi, kdy je nyní vše tak neskutečně nejednoznačné, že nikdo ani neví, jak bude vypadat praxe.
 
Takže opravdu hrozí myslivcům a rybářům postihy?
 
Ano, teoreticky totiž může být popotahován každý myslivec, střelec či rybář, který má i jen doma nějaké olověné střelivo nebo závaží, a to zvláště za deště, protože mokřad je nově, cituji: „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“, čemuž odpovídá klidně i kaluž. Takže máme legislativu založenou na něčem tak nestálém, jako je počasí.
Navíc platí, že olovo se nesmí držet nejen přímo v mokřadu, ale je stanoveno ještě i tzv. nárazníkové pásmo v okruhu 100 metrů (3 hektarů) od mokřadu, aby se náhodou nějaký brok do té dočasné vody neskutálel. Osobně proto tuhle legislativu považuji za historicky největší zmetek, co Komise, potažmo EU přinesla. Dokonce si nemyslím, že to v této podobě nějak přírodě pomůže.
 
Co říkáte návrhu, že 10 % území EU bude bez zásahů ve smyslu provozu myslivosti, rybářství atd.?
O tom nápadu jedné z poradních částí Evropské komise jsem se dozvěděl od kolegů myslivců. Teď se snažíme ho celý získat, abychom znali obsah a argumentaci. Podle mě to nikdo nemůže myslet vážně.
 
Jak hodnotíte postupnou snahu o odzbrojování, která je patrná ze strany EU?
 
Nevím, co pozitivního to má přinést. Vidíme na Británii, že se jen zvedla kriminalita, zločinci dál používají nelegální zbraně a policie tam není schopná se efektivně bránit. I tak ale hlavně u levicových politiků, kterých je bohužel v Europarlamentu početní většina, převládá názor, že zákaz zbraní něco vyřeší a ve své absurditě se pak snaží navrhovat i zákazy nožů, skleněných lahví, pepřových sprejů apod. Nejraději bych se smál, oni to ale bohužel myslí opravdu vážně. Proto vždy říkám myslivcům, aby zvažovali, koho volí. Pokud budou volit levici a liberály, pak je zřejmé, že v budoucnu o své zbraně přijdou.
 
Jste střelec a myslivec, jak vidíte současnou roli myslivce ve společnosti a ve vztahu k EU?
 
Myslivci mají nezastupitelnou roli k ochraně a kultivaci krajiny a mrzí mě, že kvůli extrémistům z řad ochranářů si hodně lidí myslí, jak je to celé jen o střelbě zvířat. Tak to absolutně není a akorát nám pak „strážců lesa“ ubývá a nedaří se držet přírodní rovnováhu.
V EU je situace v tomto trochu optimističtější, protože zde existuje dost vlivná skupina pro biodiverzitu, lov a venkov (FACE), která sdružuje zhruba 130 europoslanců a myslivecká témata společně zvedáme. Musíme umět ukazovat, že myslivost je především starost o naše lesy a krajinu. Řada europoslanců bohužel o tom nic neví.
 
Které aspekty mohou myslivost u nás v budoucnu ohrozit?
 
Mohou nás myslivce ohrozit nesmyslná politická rozhodnutí, ať už domácí, tak z EU, mediální štvanice kvůli různým tématům, ale třeba i to, že je stále méně a méně myslivců, protože toto poslání ztrácí svou prestiž a mladí jsou raději někde u mobilu. Bohužel třeba na spolužácích svých dětí vidím, že někteří nikdy přímo neviděli ani živou slepici. Dokonce věřím tomu, že Pokáčova píseň V lese, v níž zpívá, jak už do něj nikdy nepůjde, protože tam je děsná nuda kvůli nefungujícímu internetu, byla inspirována vyprávěním nějakého jeho skutečného kamaráda. A to je opravdu smutné.
 
Co je potřeba, aby myslivci udělali pro obhájení své činnosti a nezastupitelnosti ve společnosti?
 
Tohle je poměrně složitá a komplexní otázka. Určitě pomáhají osvětové akce, akce pro děti nebo články, kde se bude rozebírat dopad nedostatku myslivců v jednotlivých oblastech. Zapojit by se mělo i školství, osobně velmi rád vzpomínám na myslivecký kroužek, na který jsme mohli chodit místo družiny v obědové pauze před odpoledním vyučováním. Dnes už se to ale na základních školách, natož na středních, nabízí snad ještě méně než dobrovolná výuka náboženství.
 
Jak se stavíte k některým ekologistickým názorům zejména nevládních organizací, které mají za cíl omezovat fungování myslivosti v ČR?
 
Poctivě hodnotím a rozlišuji v jejich názorech, v některých aspektech totiž mají pravdu a nabízejí rozumný pohled, jinde to ale s ochranou už opravdu přehánějí a neuvědomují si, že absolutní a zcela nekritická ochrana může způsobit stejně škod, jako přílišné zasahování do krajiny, protože to rovnováhu také vychýlí.
 
V poslední době se více vyjadřujete k aktuální situaci s vlkem v ČR? Vidíte nějakou cestu jak dál? 
 
U této problematiky je hlavně potřeba už jednat, nejen sbírat nějaká data a jen vyhodnocovat, navíc bez účasti či spolupráce myslivců. Je nutné bouchnout do stolu a říct, jaká konkrétní opatření chceme, aby soužití s vlkem bylo co nejméně problematické. Vlk do přírody patří, určitě je potřeba obnovit historickou znalost v ochraně stád, podporovat prevenci i mít možnost administrativně jednoduchých a adekvátních kompenzací škod. Mít ale úplně všude dvoumetrové pevné ploty s elektrických ohradníkem a loveckým psem, když to nedovolí památkáři nebo to ani nemůžete z důchodu zaplatit, protože máte jen pět ovcí ke spásání kopce a pro radost, je prostě nereálný požadavek.
Ochranářská legislativa už zabrala, jsme na zhruba čtyř až pětinásobném počtu, kterého se chtělo dosáhnout. Přínos vlka v krajině je ale přece limitovaný, protože neplatí, že čím větší počet vlků bude, tím méně problémů se spárkatou zvěří, naopak přibude více problémů se soužitím.
V tomto ohledu mi přijde velmi dobrý management vlka na Slovensku, který je velmi vyvážený. U našich sousedů kromě jiného stanovili kvótu pro specializovaný lov, kdy budou vysledovány konkrétní problematické kusy, jejich role ve smečce a vyhodnocena všechna pro a proti.
 
Co byste popřál čtenářům Myslivosti na závěr?
 
Chtěl bych hlavně poděkovat všem aktivním myslivcům za jejich práci, má obrovský smysl a kéž by nás bylo víc. Mám vždy radost, když mě mezi sebe pozvete a ukazujete mi svou práci. Opravdu si vás moc vážím. Ale teď vám hlavně přeji Lovu zdar!

-red-