Opatření EU v boji s pandemií COVID-19

Pandemie COVID-19 nadále silně zasahuje celou EU a představuje závažné zdravotní riziko pro její občany, podniky i celkově ekonomiku. Mnoho lidí se proto ptá, co v této době dělá EU? Nabízíme proto přehled! 

Opatření EU v boji s pandemií COVID-19

- Vydala Evropská komise 8. dubna 2020
- Překlad: tým europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), originální dokument ke stáhnutí v PDF na konci článku

Obsah:
1. Stav věci
2. Reakce Evropské Unie        
2.1 Opatření týkající se veřejného zdraví            
2.2 Cestovní opatření a opatření na hranicích    
2.3 Socio-ekonomická opatření
2.4 Mezinárodní reakce
2.5 Boj s dezinformacemi

1. STAV VĚCI

        Pandemie COVID-19 nevykazuje známky ústupu. Nadále silně zasahuje celou EU a představuje závažné zdravotní riziko pro její občany, komunity i ekonomiky. Z toho důvodu členské státy zavádějí výjimečná ochranná opatření.

Od 31. prosince 2019 bylo celosvětově nahlášeno více než 1,3 milionu případu COVID-19, včetně téměř 75 tisíc mrtvých. Více než čtyři miliardy lidí, tedy polovina světové populace, je ovlivněna opatřeními, která zavedly národní vlády ve snaze bojovat s šířením viru.

Evropa je i nadále epicentrem této celosvětové pandemie. Počet nových případů nadále roste, v průměru činní denní nárůst 5 %, počet smrtí zůstává téměř konstantní.  

Od prvního potvrzeného evropského případu ve Francii, 24. ledna, se situace prudce zhoršila. K 7. dubnu je v Evropě nahlášeno 645 273 potvrzených případů a 51 958 smrtí na nákazu koronavirem. Tato čísla představují větší hodnoty než celý zbytek světa dohromady.

Itálie a Španělsko jsou stále nejvíce zasaženými zeměmi EU. První potvrzený případ v Itálii přišel 31. ledna. Od té doby Itálie vykázala 132 547 nakažených a 16 525 mrtvých. Španělsko, od svého prvního případu 1. února, nahlásilo 135 032 potvrzených nakažených a 13 055 mrtvých.

 K 7. dubnu zůstává Irská republika jediným členským státem, který nezavedl pohraniční opatření či jejich uzavření. Jedenáct členských států úplně uzavřelo hranice, dalších patnáct zavedlo částečná uzavření. Letiště jsou otevřena v devíti členských státech, zatímco zbývající státy zavedly jejich omezení příletů a odletů.

Pozemní přeprava zboží nebyla zakázána v žádném z členských států, představuje 75 % veškeré přepravy zboží. Od posledního hlášení byla časová zdržení na hranicích mezi členskými státy značně omezena, a byly představeny i nové zelené pruhy, aby byl provoz plynulejší. Na některých hraničních přechodech ale přetrvávají problémy, a to tam, kde je maximální doba čekání delší, než doporučených 15 minut (viz kapitola 2.2.).

Co se omezování pohybu občanů týče, uzavření zavedlo 26 členských států s rozdílnou mírou závažnosti. Školy a školky jsou uzavřené ve všech státech vyjma Švédska, univerzity jsou pak uzavřeny všude. Obchody, restaurace a bary jsou uzavřeny ve 26 členských státech, buď na bázi dobrovolnosti, či na základě vládního dekretu. Švédsko je jediným státem, kde uzavírání zatím neplatí.

Většina členských států zavedla ekonomická a finanční podpůrná opatření, aby zmírnili dopady koronaviru na své ekonomiky. Sedmnáct států zatím vyhlásilo stav nouze.

2. REAKCE EVROPSKÉ UNIE

Závažnost situace si vyžaduje reakci bezprecedentního rozsahu, rychlosti i míry solidarity. Ochrana lidských životů, nebo záchrana jejich živobytí je hnací silou reakce Evropské komise již od počátku epidemie.

Poslední týdny Komise koordinovala a zajišťovala snahu dodat do Unie co nejvíce lékařského vybavení a zajišťovala finanční podporu vývoji vakcíny. Vytvořila společnou zásobu ochranného vybavení, které distribuuje tam, kde jí je nejvíce třeba. Zajistila, aby se zboží a přeshraniční pracovníci nadále mohli pohybovat po Unii, aby byl zajištěn provoz nemocnic, továren, a aby byl v obchodech dostatek zboží. Pracovala a nadále pracovat bude na repatriaci evropských občanů, jejich rodin, a trvalých rezidentů v EU z celého světa. Navrhla dva bezprecedentní balíčky ekonomické pomoci k zajištění veškeré flexibility, kterou členské státy potřebují k finanční podpoře svého zdravotnictví, hospodářství a pracovníků, a aby státy mohly mobilizovat každičké euro z evropského rozpočtu k ochraně životů a živobytí občanů.


2.1 Opatření týkající se veřejného zdraví

Evropská komise zajišťuje koordinační činnost mezi členskými státy a zajišťuje dovoz ochranných pomůcek a zdravotnického vybavení po celé Evropě. Osobní ochranné pomůcky a další zdravotnické vybavení, zejména pak ventilátory, zůstávají v celé Evropě nedostatkovým zbožím. Většina členských států nemá kapacitu na zvýšení zásob, či navýšení produkce tohoto nedostatkového zboží. Množství zemí obdržela, či v nejbližších dnech očekává zásilku zdravotnického vybavení z Číny. Komise důrazně doporučila členským státům kontrolovat kvalitu veškerého příchozího vybavení. Vzhledem k nedostatkům zboží a jeho dlouhým dodacím lhůtám zahájila Komise společné nákupy zdravotnického vybavení. Připravuje navíc pátý dodací proces, který se bude týkat terapeutického vybavení. V případě potřeby budou zahajovány i další procesy. Níže přehled dosavadních nákupů.



       Na základě videokonference Evropské rady dne 26. března, kde lídři členských států volali po otevření dodávek vybavení do zemí západního Balkánu, jedná a obchoduje nyní EU se šesti dotčenými zeměmi. Severní Makedonie vyjádřila přání přidat se v nejbližší možné době.

Současně Komise spolupracuje s představiteli průmyslu a členských států pro maximalizaci dostupnosti ústenek, rukavic, jednorázových ochranných obleků a dalšího zdravotnického materiálu. Jako součást reakce přijala komise implementační opatření, které export osobních ochranných pomůcek podmiňuje exportním povolením. Komise nadále vynucuje existující národní omezení exportu ochranných pomůcek a dalšího lékařského a farmaceutického vybavení.

25. března přijala Komise společné standardy zdravotnických zařízení jako reakci na urgentní potřebu. Nové standardy pomohou zrychlit import klíčového zdravotnického a ochranného vybavení na evropský trh. Standardy zajistí rychlejší a méně nákladný proces posuzování shody, a budou v současné pandemii hrát klíčovou roli.

30. března zveřejnila Komise pokyny, které mají v souvislosti s koronavirovou nákazou pomoci výrobcům zvýšit produkci nezbytného zdravotnického vybavení a materiálu ve třech oblastech: výroba roušek a jiných osobních ochranných prostředků, roztoků či gelů na dezinfekci rukou, a produktů zhotovených na 3D tiskárně. Tyto pokyny jsou pomocí pro výrobce a kontrolní orgány, aby byla zajištěna maximální míra kvality vybavení.

Soukromý sektor zejména v oblasti textilnictví, automobilového či leteckého průmyslu informovali Komisi o své připravenosti změnit svou produkci, aby uspokojili současnou poptávku. Aby Komise vyšla vstříc požadavkům soukromého sektoru, vytvořila 1. dubna na dobu šesti měsíců centrální zúčtovací středisko pro lékařské vybavení.

Navíc 1. dubna Komise přijala Pokyny k používání rámce pro zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci související s krizí COVID-19. Tyto pokyny se zaměřují zejména na zakázky v případech extrémní nouze, které umožňují veřejným orgánům zboží nakupovat v řádu dní či hodin. Pokyny představují způsoby vedení zakázky, od zkrácení termínů zakázky až po zadání zakázky bez jejího zveřejnění za extrémní situace.

Komise chce přímo podpořit zdravotnické systémy členských států na celoevropské úrovni. Z tohoto důvodu a na základě principu solidarity, Komise rychle a flexibilně finančně podpoří národní způsoby pomoci. 2. dubna proto Komise mobilizovala 3 miliardy euro z evropského rozpočtu, z čehož 2,7 miliardy poputuje Instrumentem mimořádné pomoci a 300 milionů zdravotnickým systémem rescEU. Další podpora bude možná ze strany členských států, individuálních přispěvatelů, nebo davového financování.

Aby byla efektivita co možná největší, bude Komise poptávat vybavení jménem členských států, a jim také bude pomáhat, kde bude třeba. Díky těmto nástrojům v krátko- a střednědobém výhledu bude EU schopna podpořit testovací kapacity členských zemí a, nebo kterýkoliv relevantní zdravotnický výzkum. 

Za účelem podpory kapacity zdravotnického vybavení rescEU podala Komise pozměňovací návrh evropského rozpočtu, který by jej reorganizoval a na jeden rok tak uvolnil finanční kapacitu 300 milionů euro pro projekt celoevropských zásob zdravotnického materiálu. Tato částka, společně s 80 miliony eur, které byly alokovány již minulý měsíc, zajistí zadávací řízení a kompletní uskladnění společné evropské zásoby zdravotnického materiálu. Rumunsko již podepsalo dohodu o poskytnutí prostor pro tyto zásoby.

3. dubna Komise schválila požadavky členských států a Spojeného království o dočasné zrušení cel a DPH na import zdravotnického a ochranného vybavení ze třetích zemí, které bude platit po dobu šesti měsíců s možností dalšího prodloužení. Toto opatření bylo zavedeno, aby byl zajištěn dostatek co možná nejdostupnějšího materiálnu.

Koronavirová krize zvýšila poptávku po určitých zdravotnických zařízení určené k udržování životních funkcí pacienta. Je nezbytně nutné vyvarovat se jakýmkoliv potenciálním nedostatkům těchto zařízení v důsledku připravovaného nařízení o zdravotnických prostředcích. Z toho důvodu Komise přijala rozhodnutí o prodloužení počátku účinnosti tohoto nařízení o jeden rok. Členské státy a výrobci zdravotnických pomůcek tak mohou dát absolutní prioritu boji s koronavirem.

Pandemie koronaviru dostává zdravotnické systémy pod neustálý a zvyšující se tlak. Vzájemná přeshraniční pomoc je v tuto chvíli zásadní, a proto 3. dubna Komise vytvořila praktické pokyny členským státům pro přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnictví. Tyto pokyny pomohou zmírnit nátlak na jednotlivé zdravotnické systémy tím, že pomůže přesunout pacienty z přetížených nemocnic v jednom státě do nemocnic s volnými kapacity ve státě druhém. Komise také podpoří členské státy či nevládní organizace ve vysílání zdravotnického personálu na přeshraniční pomoc.

V oblasti financování výzkumu spolupracovala Komise se členskými státy na vytvoření prvního společného Akčního plánu pro vývoj a inovace „ERAvsCorona“. Důvodem pro vytvoření tohoto akčního plánu bylo identifikovat hlavní priority výzkumu a inovací, koordinovat práci členských států a Komise, a maximalizovat dopad a přidanou hodnotu výzkumu. Akční plán je zaměřen na dvě roviny – zdroje a sdílení informací. Plán bude pravidelně upravován a přizpůsobován současné situaci.

Navíc Komise rozhodla o finanční podpoře nových projektů v rámci výzvy na naléhavě potřebný výzkum v oblasti vývoje očkovacích látek proti viru COVID-19, jeho léčby a diagnostiky. Počet podpořených projektů se tak zvýšil na 18 z původně ohlášených 17. Komise připravuje dále podpořit výzkum za užití fondů z programu Horizont 2020 a přispívat velkovýrobě a regulaci očkovacích a léčebně diagnostických prostředků.


2.2 Cestovní opatření a opatření na hranicích

Od počátku vypuknutí pandemie COVID-19 spolupracovala Komise se členskými státy na zajištění plynulého pohybu klíčového zboží přes pozemní hranice, a na zabránění velkých zpoždění a potížím na evropských hraničních přechodech.

Jak ukázal vývoj posledních několika týdnů, znovuzavedení vnitřních hraničních kontrol napříč Evropskou unií a další opatření ovlivňující standardní provoz průmyslu a služeb, mají zásadní dopad na fungování vnitřního evropského trhu. Tato opatření ovlivňují dodavatelský řetězec životně důležitých produktů, jako jsou například potraviny, léky, ochranné prostředky. Tyto produkty jsou ne vždy dodány na správné místo, či jsou dodány se značným zpožděním. Přesně z tohoto důvodu představila Komise 16. března praktické pokyny pro zajištění nepřetržitého proudění tohoto klíčového zboží přes unijní hranice za pomoci tzv. „zelených pruhů“.

Ke dni 7. dubna už implementace zelených pruhů nabírá jasných rozměrů a čekací lhůta kamionů s klíčovým zbožím na hraničních přechodech zpravidla nepřekračuje požadovaných 15 minut. Hraniční přechody tak již nejsou zdrojem dopravních kolon. Přesto ale existuje několik problematických hraničních přechodů, zejména na hranicích mezi Maďarskem a Rumunskem a Rumunskem a Bulharskem, a přechodech na nichž vznikají zpoždění, zejména mezi Belgií a Nizozemím a mezi Švýcarskem a jeho unijními sousedy. Celkově ale členské státy hlásí zlepšování celkové situace. Pozemní transport zboží je plynulejší než minulý týden. Komise denně komunikuje se členskými státy. Pomáhá koordinovat užívání konvojů pro zjednodušení pozemní přepravy zboží. Doporučuje také členským státům dočasně uznávat exspirované řidičské oprávnění řidičů kamionů jako platné. Díky Komisi zůstaly také otevřeny motoresty podél klíčových infrastruktur pro řidiče kamionů. Komise intenzivně spolupracuje i se státy západního Balkánu a s Tureckem.

26. března Komise představila pokyny pro zajištění bezproblémového pohybu základního zboží letecky. Pokyny představují operační a organizační opatření pro bezpečný pohyb základního a zdravotnického zboží stejně jako klíčových pracovníků. Opatření například dávají členským státům pokyny, jak dočasně povolit bezproblémový přístup letadel třetích států, na které by se jinak vztahovala unijní omezení, a to jak s nákladním, tak i s dopravním letounem. Členským státům je zároveň doporučeno dočasně zrušit zákaz nočních letů, anebo vyčlenit nákladním letounům vlastní prostory terminálů.

S ohledem na volný pohyb osob v rámci EU Komise 30. března představila nové praktické rady pro zajištění práceschopnosti přeshraničním pracovníkům, zejména pak těm, kteří pracují v klíčové infrastruktuře. Toto doporučení se vztahuje mimo jiné na zdravotnické pracovníky, pracovníky v potravinářství a další klíčové zaměstnance, jako jsou hasiči, policisté, dopravci, ale také pracovníky pečovatelských služeb a pracovníky veřejně prospěšných služeb.

V oblasti vnějších hranic Unie přijala Komise 30. března nové pokyny pro implementaci dočasného omezení jiného než nezbytného cestování do EU, a také pokyny pro uzavírání tranzitních dohod k repatriaci občanů EU a na dopady na vízovou politiku. Pokyny vychází ze Společného prohlášení členů Rady z 26. března 2020, které kladlo důraz na bezproblémovou repatriaci občanů EU uvízlých ve třetích zemích.

31. března zveřejnil Eurocontrol statistiku o počtu letů v Evropě. Statistika ukazuje pokles počtu letů o 86,1 %, tedy o 25 948 v porovnání s 31. březnem 2019. Počet dopravních letů klesl téměř na nulu, nahradily je repatriační a nákladní lety.

Aby Komise podpořila snahu členských států minimalizovat šíření koronaviru, doporučila státům Schengenského prostoru, členským i přidruženým, aby prodloužila omezení jiného než nezbytně nutného cestování z třetích zemí do Schengenského prostoru o dalších 30 dní, s vypršením platnosti 15. května 2020. Na základě vývoje situace bude zváženo další prodloužení.

Od začátku pandemie bylo díky evropským konzulárním snahám repatriováno na 350 000 Evropanů, dalších 230 000 na repatriaci stále čeká. Evropský mechanismus civilní ochrany zajistil navrácení okolo 22 135 občanů ve více než 70 letech v režii 15 členských států a Spojeného království, které občany navrátily z Alžírska, Kapverd, Kanady, Číny, Kolumbie, Kostariky, Kuby, Dominikánské republiky, Egypta, Gambie, Gruzie, Ghany, Guatemaly, Haiti, Hondurasu, Indie, Japonska, Jordánska, Malajsie, Mexika, Maroka, Nepálu, Nového Zélandu, Panamy, Filipín, Peru, Senegalu, Seychel, Srí Lanky, Thajska, Tuniska, Spojených států a Vietnamu.



2.3 Socio-ekonomická opatření

Pandemie koronaviru vedla k zásadnímu hospodářskému šoku, který má na Evropskou Unii už nyní značný negativní dopad. Ekonomické aktivity byly částečně či zcela zastaveny, což způsobilo problémy s likviditou, jakož i zhoršení finanční situace podnikatelů, zejména pak v malých a středních podnicích. Členské státy čelí zvýšené poptávce po zvýšeném státním financování zdravotnictví a udržení sektoru veřejných služeb. Dopady na evropskou ekonomiku se budou odrážet jak od doby trvání pandemie, tak od míry zásahů národních vlád do vlastního, jako i evropského hospodářství.

Komise jednala rychle a poskytla členským státům veškerou flexibilitu, kterou potřebují k finančnímu zajištění jejich zdravotních systému, jejich podniků a jejich pracovníků. Aby Komise pomohla státům překonat všechny výzvy, které na ně krize chystá, stanovila první koordinovanou reakci EU na ekonomické dopady koronaviru, po které následovalo 19. března přijetí Dočasného rámce pro státní pomoci v souvislosti s opatřeními proti koronaviru a den na to i návrh na aktivaci obecné únikové doložky fiskálního rámce EU v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Komise navrhla i finanční investiční iniciativu jako odpověď na koronavirovou krizi ve výši 37 miliard euro na zajištění likvidity malým podnikům, a na zajištění stability národních zdravotnických systémů. Iniciativa vešla v platnost v rekordně krátkém čase a nyní poskytuje státům možnost čerpat finance z kohezního fondu EU na podporu těch odvětví, které členské státy vyhodnotí jako klíčové.

Na základě Dočasného rámce státní podpory schválila Komise během několika dní na 41 plánů národních opatření předložených 16 státy, díky čemuž se státům dostalo tolik potřebné likvidity. Komise schvaluje plány podpory 7 dní v týdnu ve zvláštním, zrychleném řízení. Další informace naleznete na stránkách: Státní podpora COVID-19. Navíc Komise 27. března navrhla dočasný rámec státní podpory rozšířit o pět druhů podpory. Takto pozměněný rámec Komise přijala 3. dubna.

První ekonomická reakce byla zaměřena na to, co bylo momentálně nezbytné, dostupné a proveditelné. Nicméně z důvodu prudkého vývoje krize i pandemie Komise 2. dubna přijala nová opatření s širokým dosahem, aby zmobilizovala každičké euro z evropského rozpočtu.

Ø  Komise navrhla nový mechanismus SURE, celounijní schéma zabránění rizik nezaměstnanosti. Pracovníci by si tímto způsobem mohli ponechat své příjmy a podniky by zůstali nad vodou. V unijních půjčkách SURE poskytne až 100 miliard euro.

Ø  Komise navrhla pozměnit Fond evropské pomoci nejchudším osobám tak, aby dodávky jídla dále putovaly tam, kde je jich nejvíce třeba, a aby jeho poskytovatelé zůstali mimo bezprostřední ohrožení.

Ø  Komise navrhla specifická opatření na podporu evropských rybářů a farmářů, jelikož právě oni hrají zásadní roli v řetězci dodávek potravin a v udržování místních komunit. 6. dubna zároveň Komise navrhla další podporu zemědělcům, například prodloužením lhůty pro podání žádosti na přímé dotace.

Ø  Komise navrhla poskytnout veškeré fondy z Evropského strukturálního a investičního fondu na podporu boje s koronavirem. To zjednodušeně poskytne maximální míru flexibility. Žádné limity převodu financí mezi fondy či mezi regiony, žádné limity v útratách v daných sektorech, nebo žádné požadavky na spolufinancování.

Ø  Komise navrhla přesměrovat každé dostupné euro z letošního rozpočtu na záchranu životů evropských občanů skrze instrument evropské solidarity – Nástroj Evropské unie pro mimořádnou podporu odvětví zdravotnictví. To zajistí 3 miliardy euro na podporu členským státům a jejich zdravotnickým systémům.

Tento balíček ekonomické podpory z 2. dubna je jen jedním řady opatření, která jsou zapotřebí pro ochranu životů a živobytí evropských občanů. Komise je připravena udělat vše, aby ve spolupráci se členskými zeměmi a Evropským parlamentem postavili Evropu zpátky na nohy.

Spolu s opatřeními Evropské centrální banky dává tato souhrnná ekonomická reakce Evropské komise členským státům bezprecedentní fiskální munici na pomoc nejvíce potřebným. 



          V čase takového zdravotnického ohrožení populace a takovéto ekonomické zranitelnosti musí EU přijmout všechna nutná opatření na ochranu strategických aktiv a technologií plynoucí ze zahraničních investic, které by v případě nefungování mohly ohrozit legitimní cíle veřejné politiky. Ochrana těchto aktiv zajistí evropskou soběstačnost po dobu trvání krize, i po ní. Z tohoto důvodu Komise 25. března přijala pravidla pro zajištění silného celoevropského postupu ve sledování zahraničních investic za doby zdravotnické krize a ekonomické zranitelnosti. Cílem je zachovat kritická aktiva evropských podniků, zejména pak v oblasti zdraví, lékařského výzkumu, biotechnologií a infrastruktury klíčové pro státní bezpečnost a veřejný pořádek, aniž by tak byla poškozena evropská otevřenost zahraničním investicím. Lídři EU tyto zásady přijali ve Společném prohlášení Evropské Rady 26. března.

2.4 Mezinárodní reakce

Nákaza koronaviru se stala globální pandemií. EU dělá vše pro poražení tohoto viru v Evropě. Je také evropským zájmem ukázat světu solidaritu. 7. dubna představila Komise Globální reakci na krizi ve spojitosti s COVID-19 na základě přístupu tzv. Team Europe. Čerpá příspěvky ze všech institucí EU a dává dohromady příspěvky členských států a finančních institucí, zejména ECB a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Přístup Team Europe musí zajistit jednotný akční rámec všem evropským podpůrným opatřením na základě čtyř hlavních pilířů:

Ø  Priority Teamu Europe: naše společná reakce se bude soustředit na (i) nouzová opatření proti bezprostřední zdravotnické hrozbě a pro zajištění souvisejících humanitárních prostředků, (ii) na posílení zdravotních zařízení a základní infrastruktury, jakož i výzkumných kapacit partnerských zemí v boji proti pandemii, a (iii) na boj proti ekonomickým a sociálním důsledkům. K dosažení těchto priorit EU zajistí partnerským zemím finanční podporu ve výši přes 15,6 miliardy euro.

Ø  Balíčky Teamu Europe: spolu s dotčenými institucemi, zejména ECB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, evropskými institucemi finančního rozvoje, rozvojových agentur členských států, mezinárodními finančními institucemi a poskytovateli technické podpory, budeme koordinovat zavádění společného finančního balíčku pro každou individuální partnerskou zemi, která bude podporovat naši pomoc.

Ø  Team Europe a globální připravenost: budeme podporovat Globální monitorovací radu pro připravenost, která si dala za cíl vybrat 7,5 miliardy euro.

Ø  Team Europe pro globální připravenost a multilateralismus: využijeme silné pozice Evropské unie jako globálního hráče a hlavního přispěvatele do systémů mezinárodní podpory na propagaci koordinovaného celosvětového postupu, zejména pak v rámci skupin G7, G20 a reakce vedené OSN. Budeme také propagovat a zviditelňovat evropskou pomoc třetím zemím.

2.5 Boj s dezinformacemi

Komise spolupracuje s hlavními hráči na poli sociálních sítí na propagaci ověřených a pravdivých informací. Společně se snaží bojovat proti falešným a zavádějícím informacím, zejména těm, které by mohly představovat bezpečnostní riziko. Bojuje s nelegálním obsahem, zejména co se týče konspiračních teorií o původu vzniku viru a jeho údajnému záměrnému šíření.

K dnešnímu dni bylo na webu www.EUvsDisinfo.eu zveřejněno na 110 falešných zpráv. Komise identifikuje denně na 2,7 tisíce článků, které obsahují zavádějící informace týkající se koronaviru. Online platformy pak uvádějí denní nárůst až v řádu milionů článků. 30. března Komise spustila webovou stránku na boj s dezinformacemi v souvislosti s koronavirem, kde dává k dispozici nástroje pro boj s falešnými zprávami a pro ověřování informací.

Komise a Evropská služba pro vnější činnost úzce spolupracují s dalšími unijními institucemi, členskými státy a dalšími zahraničními partnery včetně G7 a NATO i skrze Systém rychlé výměny informací, který byl zaveden v březnu 2019.