ROZHOVOR: Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.

Podtitul vámi pořádané konference obsahuje poměrně ostré tvrzení o tom, že si Evropská unie financuje vlastní hrozbu. Uvádíte, že chcete poukázat na nebezpečí, které představují skupiny, jež dostávají peníze z EU a zároveň skrytě podporují radikalizaci a extremismus. Opravdu takové skupiny existují? Můžete přinejmenším naznačit, o koho se jedná?

My máme poměrně liberální pojetí demokracie, kdy se snažíme v rámci svobody slova neomezovat náboženské skupiny. Státy jako Španělsko, Francie, Německo, Dánsko nebo Švédsko dlouhodobě mají problém nazývat skupiny, které mají radikálnější názory třeba na přijetí muslimské víry, jako extremistické. Jenže situace neustále graduje, což se ukázalo už v letech 2014 až 2016, kdy byl Islámský stát nejsilnější. Tehdy byla řada lidí v Evropě radikalizována pomocí tzv. radikálních imámů, ale říkalo se, že jde jen o jednotlivce.

Tahle teorie se začala rozpadat po roce 2017, kdy začalo být zřejmé, že za posíláním bojovníků Islámskému státu stojí organizované skupiny, které byly často placené ze zemí otevřeně se hlásících k radikálním odnožím islámské víry. Často jde až o sektářské skupiny, které jsou však hodně rozšířené. O těch je potřeba začít mluvit, protože když probíhaly teroristické útoky, ať už v Belgii, Francii nebo Německu, tak tam vždy bylo napojení na nějakého radikálního imáma či jiného člověka z těchto skupin. Řeč je především o Muslimském bratrstvu.

Co víme o jeho působení v rámci Evropské unie?

Muslimské bratrstvo má dnes asi nejširší a nejpropracovanější síť, působí zhruba ve 14 zemích Evropské unie. Charakteristické pro něj i jemu podobné skupiny je, že se tváří jako modlitební kroužek či vzdělávací organizace, přitom velmi systematicky tvoří síť na to, aby v budoucnu mohly aplikovat právo šaría na území Evropské unie nebo potlačovat práva menšin nebo žen.

Jak se evropské peníze k takovým organizacím jako Muslimské bratrstvo dostanou?

Peníze putují přes tzv. umírněné organizace k teroristům a extremistickým organizacím, což jsou zjištění, která podporují i tajné služby, včetně těch českých. Vyšetřování většinou ukazují, že finanční prostředky vyčerpané z EU jsou nejčastěji prostřednictvím bitcoinu nebo jiné virtuální měny posílány dál do světa, kde jsou užívány pro jiné účely, než by měly, například k tréninku lidí, kteří se pak vrací do EU s úkolem vytvořit síť k ovládání veřejného života i politiky. Především v západní Evropě jsou podezření na financování teroristických skupin poměrně častá.

PROBLÉM SE V BUDOUCNU MŮŽE TÝKAT I ČESKA, PŘIPOUŠTÍ EUROPOSLANEC

Zaznamenaly už unijní státy nějaké úspěchy v boji s těmito skupinami?

Rakousko v listopadu 2020 zastavilo 10 milionů eur, které měly být poslány organizacím s napojením na Hamás a Muslimské bratrstvo a jejich prostřednictvím také na islámské skupiny v Sýrii. Souběžně probíhala podobná operace i v Německu, kde došlo k zastavení penězovodů pro jednu organizaci vyzývající lidi k radikalizaci. V Nizozemsku se odehrálo to samé v následujícím roce.

Celý rozhovor najdete na webu Eurozprávy.cz.