Hledat
|

Zisk Agrofertu inkasuje výlučně Babiš, potvrdily další dokumenty

Aktuality   |  15.07. 2020

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/andrej-babis-sverenske-fondy-statut-stret-zajmu-agrofert_2007150530_kno

Anatomie Babišových svěřenských fondů: premiér je jediný obmyšlený, může být správcem Agrofertu

- Jako klíčové dokumenty je zkoumala Evropská komise, černošický úřad i šéfžalobce Pavel Zeman. Popisují totiž podmínky, za kterých se premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli zákonu o střetu zájmů zřekl holdingu Agrofert.
- Řeč je o statutech jeho svěřenských fondů, které byly až dosud neveřejné. Serveru iROZHLAS.cz se je nyní podařilo získat, a proto je publikuje v plném znění.

- V statutech se například píše, že Babiš je jediný obmyšlený a po odchodu z politiky se mu Agrofert opět vrátí. Může se také stát jedním ze správců fondů.

„Prvním a do své smrti jediným obmyšleným je Zakladatel (Andrej Babiš – pozn. red.). Při ukončení správy Svěřenského fondu vydá svěřenský správce veškerý majetek ve Svěřenském fondu obmyšlenému,“ píše se shodně ve statutech Babišových svěřenských fondů pod označením AB private trust I a II. Oba dokumenty o celkem 18 stranách, které redakce získala a následně ověřila, mají totiž totožné znění.

Premiér tak ve svých fondech figuruje jako zakladatel a jediný obmyšlený, tedy ten, komu plyne ze spravovaného majetku zisk. V případě, že skončí v politice, chemicko-potravinářský koncern se podle statutů „bez zbytečného prodlení“ vrátí do jeho výlučného vlastnictví.

„Zakladatel nebude vykonávat funkci poslance v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ani funkci člena vlády České republiky a doručí svěřenskému správci oznámení o ukončení správy Svěřenského fondu,“ vyjmenovává dokument jednu ze situací, kdy Babišovy svěřenské fondy zaniknou.

K tomu dojde také v momentu, pokud se změní tuzemská legislativa o střetu zájmů nebo Babiš zemře. V takovém případě správce fondu musí jmenovat do 30 dní další obmyšlené. Zda je má vybrat z okruhu rodiny či třeba nejbližších spolupracovníků, dokument už neuvádí.

Správce fondu ale může se souhlasem Babiše ukončit jejich správu i dříve, a to „pokud usoudí, že je to v nejlepším zájmu Zakladatele, především dojde-li k podstatné změně relevantní právní úpravy týkající se Skupiny, majetku členů Skupiny, Svěřenského fondu nebo plnění z něho“.

Ochrana zájmů

Hlavním účelem svěřenských fondů je podle dokumentů správa vložených akcií a „následné vydání majetku ve Svěřenském fondu Zakladateli“. Zásadní je rovněž Babišův prospěch z hospodaření fondů. „Dalším účelem Svěřenského fondu je ochrana zájmů Zakladatele a případně dalších obmyšlených jmenovaných svěřenským správcem v souladu s tímto statutem,“ popisuje se v úvodu.

Statuty obsahují také ustanovení, které Babišovi zakazuje uplatňovat na Agrofert svůj vliv. „Obmyšlení nejsou oprávněni požadovat jakékoli další informace ani dávat jakékoli pokyny či jinak ovlivňovat svěřenského správce nebo Protektory,“ uvádí dále dokumenty. Premiér má podle nich právo na informace ohledně hospodaření holdingu, ovšem pouze v rozsahu, který odpovídá menšinovému akcionáři.

O tuto pasáž se zřejmě ve svém rozhodnutí opřel Středočeský kraj, když zkoumal, zda Babiš je kvůli vlastnictví médií spadajících pod holding Agrofert ve střetu zájmů. K takovému závěru totiž o něco dříve došel černošický úřad, premiérovi proto udělil pokutu ve výši 200 tisíc korun. Hejtmanství ale v odvolacím řízení případ uzavřelo s tím, že statut svěřenských fondů jeho vliv na mediální tituly vylučuje.

Statuty svěřenských fondů mají formu notářského zápisu. První dokument sepsaný 1. února 2017 popisuje podmínky, za kterých Babiš uložil majetek do AB private trust I. Druhý dokument nadepsaný AB trust II vznikl 6. března 2018. Obsahuje totiž drobnou změnu v bodě 3.1 písmene (b), kde je nově napsáno, že fondy zanikají, pokud Babiš vedle funkce ve vládě nebude zastávat ani mandát poslance. Oba dokumenty mají jinak totožné znění.

Podnět do Černošic podala protikorupční organizace Transparency International, ta se posléze obrátila na Nejvyšší státní zastupitelství. Celý případ proto posuzoval také šéfžalobce Pavel Zeman. Minulý týden však oznámil, že správní žalobu kvůli verdiktu středočeského úřadu nepodá. Neviděl v tom závažný veřejný zájem.

Se statuty svěřenských fondů pracovali také kontroloři Evropské komise, kteří v rámci auditních šetřeních zkoumali podezření na střet zájmů premiéra kvůli čerpání unijních dotací. Oproti hejtmanství ale z dokumentů dovodili, že Babiš holding Agrofert nadále ovládá a porušuje tak evropskou i českou legislativu.

„Zejména z toho, že pan Babiš definoval účel svěřenských fondů (zejména ochranu jeho zájmů) a určil všechny protektory, které může také odvolat, lze usuzovat, že má přímý i nepřímý rozhodující vliv na svěřenské fondy,“ napsali bruselští kontroloři v konečné zprávě prvního auditu, který do Česka dorazil loni v prosinci.

Účelová schránka?

Podobně to vnímá také právník a hlavní tvůrce nového občanského zákoníku Karel Eliáš. „Klíčová otázka je, jestli je premiér zároveň ovládající osobou svěřenských fondů a potažmo tedy společností, které mají fondy v majetku. Ze statutu nepochybně vyplývá, že jako zakladatel a ten, kdo má v rukou případné jmenování a odvolání protektorů, má pod kontrolou celou tu strukturu,“ řekl pro iROZHLAS.cz poté, co si dokumenty prostudoval.

Podle Eliáše se tak Babiš od Agrofertu odstřihl pouze formálně, v praxi si ale – jak dokládá i statut fondů – vliv na holding udržel. „Právníci Agrofertu, a nejen oni, tvrdí, že Andrej Babiš nemůže být ovládající osobou, protože svěřenský fond je struktura, která nemá povahu obchodní korporace. Je to ale formální argument, záleží na tom, jak se s tím vypořádají soudy,“ pokračoval.

Eliáš rovněž upozornil, že správce fondů – na jehož aktivity dohlíží trojčlenná rada protektorů – má podle dokumentů jen omezené možnosti, jak se svěřeným majetkem nakládat. „Správce může dělat jenom věci, které se týkají běžného hospodaření fondu. To je třeba nákup zboží, proplácení běžných faktur za plyn a elektřinu. Jednotlivé podniky ale mají vlastní vedení,“ doplnil.

Pokud správce poruší pravidla fondu, Babiš má pravomoc ho odvolat. Premiér se navíc podle popsaných podmínek může sám pasovat do pozice dalšího správce fondů. „Svěřenský fond má jednoho svěřenského správce, který jedná samostatně. Stane-li se svěřenským právem obmyšlený, má Svěřenský fond dva svěřenské správce, kteří jednají společně,“ stojí dále ve statutech.

Za účelové hodnotí uložení koncernu do svěřenských fondů také Transparency International, která vedle podnětu Černošic na celou věc upozornila také bruselské kontrolory. „Jde o jasný důkaz, který ukazuje Babišův střet zájmů v celé své nahotě. Je zakladatel a obmyšlený fondu a v minutě, kdy odejde z vlády, získává akcie Agrofertu zpět. Jeho právníci mu vytvořili účelovou skořápku, ale Agrofert Babiš z ruky skutečně nedal,“ uvedl k odtajněným statutům šéf organizace David Ondráčka.

Pojistka proti zlodějům

Babiš si navíc podle experta na svěřenské fondy Marka Nechvátala pojistil, aby se Agrofert nedostal do cizích rukou. „Pojistil si to tím, že je to jasně zakázáno ve statutu fondu. Statut uvádí, že není možné zcizit majetek fondu, to znamená akcie Agrofertu, jinak než vydáním akcií obmyšleným osobám. To je za života Andreje Babiše pouze do jeho rukou,“ vysvětlil.

Správce navíc podle Nechvátala nemůže ohledně výkonu vlastnických práv koncernu rozhodovat sám, potřebuje k tomu souhlas rady protektorů. Ve statutu se tomu věnuje následující pasáž: „Vyčleněné akcie nesmí být při správě Svěřenského fondu zcizeny jinak než formou vydání majetku obmyšleným. Vyčleněné Akcie nemohou být ani jakkoli zatíženy.“

Také Nechvátal přitom považuje uložení Agrofertu do svěřenského fondu za nedostatečné řešení. „Osobně se nedomnívám, že ve stávající legislativní podobě v Česku je svěřenský fond dostatečným prostředkem pro zabránění střetu zájmů politicky exponovaných osob,“ přiblížil. Podle experta totiž došlo k paradoxní situaci, kdy se Babiš vzdal vlastnictví holdingu ve svůj vlastní prospěch.

Babiš na otázky – zaslané prostřednictvím textové zprávy – proč statut fondů dosud nezveřejnil a zda to stále považuje za vhodné řešení, neodpověděl. Reakce nepřišla ani od vládní mluvčí Jany Adamcové. Proto se ho server iROZHLAS.cz pokusil oslovit po úterní tiskové konferenci. Poté, co se redaktor představil a připomněl dotaz, reagoval premiér slovy: „Z iROZHLASu? Ne.“ Následně ochranka redaktora vytlačila a premiér nastoupil do auta. Premiér nicméně jakýkoli střet zájmů dlouhodobě odmítá a označuje to za politickou kampaň.

Stejný dotaz redakce položila také holdingu Agrofert. Mluvčí koncernu Karel Hanzelka uvedl, že statuty svěřenských fondů nedisponuje. „Agrofert není zakladatelem svěřenských fondů a nemá na rozdíl od vás jejich statuty k dispozici, proto se k nim nemůže jakkoli vyjadřovat,“ uvedl.

Hanzelka si rovněž nadále stojí za tím, že Babiš splnil všechny zákonem dané požadavky. „Náš bývalý akcionář učinil vše, co po něm zákon o střetu zájmů vyžadoval, a mezi tyto povinnosti zveřejnění statutů rozhodně nepatřilo,“ doplnil.

Dokumenty sepsala pro Babiše notářka Helena Divišová. Na žádost redakce se k nim ale odmítla s odkazem na mlčenlivost vyjádřit.

Manželka jako protektor

Do fondu nazvaného AB private trust I uložil Babiš v únoru 2017 bezmála 90 procent akcií holdingu Agrofert a všechny akcie skupiny SynBiol. Jako správce Babiš tehdy jmenoval svého dlouholetého manažera Zbyňka Průšu, který je zároveň ředitelem Agrofertu.

Zbylých 10 procent holdingu pak zaparkoval do fondu s označením AB private trust II, který spravuje hlavní advokát Agrofertu Alexej Bílek. Bílek s Průšou jsou rovněž členy rady protektorů, doplňuje je ještě Babišův dvorní právník Václav Knotek a premiérova manželka Monika Babišová. Ta zastává roli takzvaného rodinného protektora, kterého vybírá přímo Babiš.

„Ukončí-li paní Monika Babišová výkon funkce Protektora, jmenuje na její místo dalšího Protektora obmyšlený; to platí obdobně pro zánik funkce takzvaného dalšího Protektora a jeho nástupců v této funkci. Rodinného protektora odvolává obmyšlený,“ uvádí statut fondů.

Protektoři mají možnost nahlížet do všech dokladů týkajících se svěřenských fondů a po správci si je vyžádat. „Stejně jako podání vysvětlení týkající se výkonu správy Svěřenského fondu či sdělení dalších informací týkajících se správy Svěřenského fondu,“ doplňuje dokument.

Klíčový dokument

Statut svěřenských fondů premiéra nebyl dosud v plném znění publikován. Dokumenty jsou součástí neveřejné evidence a k jejich odtajnění by Babiš musel dát souhlas. To však podle všeho neudělal, přestože ho k tomu už dříve vyzývala část opozice.

„Statut dokládá, že beneficientem fondů je pan premiér. Takže se tím vůbec nic nevyřešilo, je ve střetu zájmů,“ reagoval pro iROZHLAS.cz poslanec a bývalý šéf STAN Petr Gazdík. Jeho hnutí na Babiše apelovalo potom, co do Česka dorazily předběžné závěry evropských kontrolorů. Premiér ale jeho výzvu nevyslyšel. Sám přitom už dříve přiznal, že ve fondech vystupuje jako obmyšlený a že se mu Agrofert vrátí.

Za stěžejní považuje podobně jako Gazdík statut svěřenských fondů také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který byl členem unijní mise, která v tuzemsku kontrolovala čerpání evropských dotací. Podle něj Babiš použil svěřenské fondy k faktickému zakrytí svého vlastnictví.

„Tento dokument je naprosto klíčový důkaz o tom, že celá věc týkající se svěřenských fondů je jen divadlem. Pan premiér a jeho rodina po celou dobu byli a jsou příjemci benefitů, ale všechno je postaveno tak, aby ho nikdo nemohl o majetek připravit,“ míní.

O statuty svěřenských fondů žádala také senátní komise pro vyhodnocení auditních šetření v čele se Zdeňkem Nytrou (za ODS), ovšem neúspěšně. „Bylo nám ze strany ministerstva spravedlnosti řečeno, že jde o veřejně nepřípustné informace,“ popsal. Zákonodárci si podle Nytry chtěli ověřit, za jakých podmínek se Babiš Agrofertu zřekl. „Všichni ale víme, že je zakladatelem a jedinou obmyšlenou osobou,“ doplnil.

Kristýna Guryčová