Evropská prokuratura vyšetřuje podvody za 67 miliard eur. Zdechovský chce zpřísnit ochranu evropských peněz

Praha / Brusel – Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Oproti předchozímu roku jde téměř o trojnásobnou částku. Největší problém představují rozsáhlé daňové a celní podvody, za nimiž často stojí organizované zločinecké skupiny. Evropský parlament proto řeší, jak lépe chránit veřejné peníze před podvodníky, zrychlit jejich odhalování a zajistit, aby se neoprávněně získané prostředky skutečně vracely. Na přípravě parlamentní zprávy se jako jeden ze zpravodajů podílí český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Podvody s evropskými dotacemi, krácení DPH nebo obcházení celních pravidel připravují veřejné rozpočty o prostředky, které by jinak mohly sloužit například k financování infrastruktury, školství, zdravotnictví nebo bezpečnosti. Podle výroční zprávy Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) bylo ke konci roku 2025 vedeno celkem 3 602 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 67,27 miliardy eur. O rok dříve se jednalo o 24,8 miliardy eur.

Výrazně roste také počet vyšetřovaných případů. Jen během roku 2025 evropská prokuratura zahájila 2 030 nových vyšetřování, což představuje meziroční nárůst přibližně o 35 procent.

„Bavíme se o astronomických částkách, které mohou místo veřejnosti končit v kapsách podvodníků a organizovaných zločineckých skupin. Evropa přitom potřebuje peníze na obranu, bezpečnost, infrastrukturu i další strategické priority. Nemůžeme si dovolit, aby miliardy eur mizely kvůli podvodům, nedostatečným kontrolám nebo pomalé spolupráci úřadů. Každé euro z veřejných peněz musí být pod kontrolou a musí být jasné, komu a za co bylo vyplaceno,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský.

Největší problém? Organizované daňové podvody

Z údajů evropské prokuratury vyplývá, že více než dvě třetiny celkové odhadované škody, konkrétně 45 miliard eur, souvisejí s podvody v oblasti DPH a cel. Jde například o složité přeshraniční obchodní řetězce, jejichž prostřednictvím zločinecké skupiny krátí daně nebo se vyhýbají placení cla. Dalších 18,67 miliardy eur připadá na vyšetřované podvody související s evropskými výdaji, například dotacemi, veřejnou podporou a dalšími finančními programy.

Nejde přitom pouze o jednotlivé případy zneužití dotací. Podle evropské prokuratury se na části rozsáhlých podvodů podílejí organizované kriminální sítě, které využívají rozdílů mezi národními systémy a nedostatečné koordinace úřadů.

„Podvodníci dnes fungují přes hranice, využívají složité firemní struktury a často jsou o několik kroků napřed před úřady. Pokud spolu budou jednotlivé státy komunikovat pomalu a kontrolní instituce nebudou mít potřebné informace, budou na to doplácet daňoví poplatníci. Musíme vytvořit systém, ve kterém nebude možné jednoduše převést peníze do jiné země, skrýt skutečného příjemce a vyhnout se odpovědnosti,“ upozorňuje Zdechovský.

Nestačí podvody vyšetřovat. Peníze se musí také vracet

Jedním z hlavních problémů zůstává také skutečné vymáhání neoprávněně získaných prostředků. Evropská prokuratura v roce 2025 dosáhla vydání soudních příkazů k zajištění majetku v hodnotě 1,13 miliardy eur. Skutečně zajištěný majetek však dosáhl hodnoty přibližně 289 milionů eur.

Další evropský kontrolní orgán OLAF, který se zaměřuje na administrativní vyšetřování podvodů, uzavřel v roce 2025 celkem 209 vyšetřování a doporučil vymáhat 597 milionů eur. Ani tato částka ale neznamená, že se všechny doporučené prostředky již vrátily do rozpočtu.

„Odhalit podvod je pouze první krok. Pokud pachatelé peníze převedou jinam a stát je nedokáže získat zpátky, systém selhává. Chci proto, abychom při hodnocení evropských kontrolních institucí nesledovali jen počet otevřených případů, ale také rychlost vyšetřování, zajištěný majetek a především skutečně vrácené peníze. To je výsledek, který zajímá občany,“ zdůrazňuje Zdechovský.

Evropský parlament připravuje změny. Důležitý bude i nový rozpočet EU

Evropský parlament se nyní zabývá revizí takzvané evropské protipodvodné architektury (Anti-Fraud Architecture, AFA). Jde o systém institucí, pravidel a kontrolních mechanismů, jejichž úkolem je chránit evropské finance před zneužíváním. Jedním ze zpravodajů příslušné parlamentní zprávy je český europoslanec Tomáš Zdechovský, který na ní spolupracuje se švédským europoslancem Dickem Erixonem.

Cílem je především zlepšit spolupráci evropských a národních úřadů, efektivnější sdílení informací, kontrolu příjemců dotací, včasné odhalování podezřelých transakcí a následné vymáhání peněz.

Téma získává zvláštní význam v souvislosti s přípravou nového víceletého rozpočtu Evropské unie po roce 2027. Evropské instituce budou rozhodovat o rozdělení značných finančních prostředků, a právě proto je důležité nastavit jejich kontrolu tak, aby se omezilo riziko korupce, podvodů a nehospodárného využívání.

„Nemá smysl vyjednávat stále větší evropské rozpočty, pokud zároveň nedokážeme dostatečně chránit peníze, které už máme. Potřebujeme méně byrokracie pro poctivé příjemce a mnohem tvrdší postup vůči těm, kdo evropské prostředky zneužívají. Ochrana veřejných peněz musí být stejně důležitá jako rozhodování o tom, kam je investujeme,“ uzavírá Zdechovský s tím, že parlamentní iniciativa má přispět k budoucím změnám evropského systému boje proti podvodům. Sama o sobě zatím nepředstavuje změnu platné legislativy.