Zdechovský chce tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi. Jeho návrhy podpořil výbor Evropského parlamentu

Praha / Brusel – Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT) dnes schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Podle výroční zprávy Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) bylo ke konci roku 2025 vedeno 3 602 aktivních vyšetřování s celkovou odhadovanou škodou 67,27 miliardy eur. O rok dříve šlo o 24,8 miliardy eur. Přibližně 45 miliard eur připadalo na podvody s DPH a cly a dalších 18,67 miliardy eur na podvody související s evropskými výdaji, například dotacemi. Jde o odhadované škody ve vyšetřovaných případech, nikoliv o pravomocně prokázané ztráty.

„Ochrana evropského rozpočtu vyžaduje včasné odhalování podvodů. To je možné pouze díky účinné spolupráci, rychlému sdílení informací a důslednému vymáhání neoprávněně vyplacených evropských prostředků. Naším cílem je zajistit ochranu každého eura z peněz daňových poplatníků,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský.

„Peníze daňových poplatníků musí být lépe chráněny. Musíme odstranit mezery ve spolupráci mezi institucemi bojujícími proti podvodům, umožnit rychlejší sdílení informací a společný příjem a posuzování případů. Je třeba odstranit omezení, která brání Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) zasahovat včas, aby bylo možné účinněji chránit evropské prostředky. Prioritou musí být získávání zpronevěřených peněz zpět. Výsledky boje proti podvodům je nutné důsledněji vyhodnocovat, a to prostřednictvím odhadů objemu neodhalených podvodů, společných ukazatelů a každoročního vyhodnocování odpovědnosti a dosažených výsledků,“ uvedl spoluzpravodaj Dick Erixon (ECR, Švédsko.

Podvody se týkají i Česka

Podvody s veřejnými prostředky se bezprostředně týkají také České republiky. Podle výroční zprávy EPPO bylo ke konci roku 2025 v Česku vedeno 136 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 789 milionů eur, tedy přibližně 19 miliard korun. Z toho 111 případů souviselo s podvody na výdajové straně rozpočtu, například s dotacemi, a dalších 25 s daňovými a celními podvody.

Za částí rozsáhlých podvodů stojí organizované zločinecké skupiny, které využívají složité firemní struktury, přeshraniční finanční toky a rozdíly mezi kontrolními systémy jednotlivých států. Evropské instituce proto chtějí posílit spolupráci a odstranit mezery, které podvodníkům umožňují unikat odpovědnosti.

Rychlejší spolupráce vyšetřovatelů a ochrana oznamovatelů

Schválená zpráva navrhuje především užší spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), který vyšetřuje a stíhá trestné činy poškozující finanční zájmy EU, a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), který provádí administrativní vyšetřování.

Europoslanci požadují jasnější rozdělení pravomocí a rychlejší sdílení informací. Navrhují také časově omezené pozastavování některých vyšetřovacích úkonů OLAF, pokud by mohly ohrozit trestní řízení vedené evropskou prokuraturou. Současně chtějí zajistit, aby bylo možné včas přijímat opatření k ochraně evropských peněz.

„Naše zpráva navrhuje jednotné místo pro podávání oznámení o podezření z podvodů a odstupňovaný, časově omezený přístup k pozastavování vyšetřovacích úkonů OLAF, aniž by tím byla narušena probíhající vyšetřování evropské prokuratury,“ vysvětlil Zdechovský.

Součástí návrhů je také vytvoření jednotného bezpečného digitálního systému pro oznamování podezření na podvody. Podněty by se tak mohly rychleji dostávat k příslušným institucím. Oznamovatelé by zároveň měli být chráněni před odvetnými opatřeními již od okamžiku prvního oznámení, bez ohledu na to, zda jejich podnět povede k zahájení vyšetřování.

Nestačí podvody odhalit. Peníze se musí vracet

Důležitou součástí reformy je účinnější vymáhání neoprávněně získaných prostředků. Evropská prokuratura v roce 2025 dosáhla vydání soudních příkazů k zajištění majetku v hodnotě 1,13 miliardy eur, skutečně zajištěný majetek však představoval přibližně 289 milionů eur.

Evropský úřad OLAF ve stejném roce uzavřel 209 vyšetřování a doporučil vymáhání 597 milionů eur. Doporučení k vymáhání ovšem neznamená, že se tyto peníze již podařilo získat zpět.

Europoslanci proto požadují důslednější sledování výsledků. Nový systém by měl pravidelně vyhodnocovat, kolik peněz se skutečně vrátilo, jak dlouho vymáhání trvalo a proč byly jednotlivé postupy úspěšné či neúspěšné. Centrální sledování těchto údajů by měl podle návrhu zajišťovat OLAF.

Reforma je důležitá i kvůli novému evropskému rozpočtu

Změny přicházejí v době příprav nového dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na období po roce 2027. Evropa bude čelit rostoucím nárokům na financování obrany, bezpečnosti, infrastruktury i dalších strategických priorit. Právě proto je podle europoslanců důležité zajistit, aby veřejné prostředky byly účinně chráněny před zneužíváním.

Na přípravě parlamentní zprávy Zdechovský spolupracoval se švédským europoslancem Dickem Erixonem (ECR). Výbor CONT dokument schválil 25 hlasy pro, žádným proti a čtyřmi se zdrželi. Zprávu nyní musí projednat plénum Evropského parlamentu. Následně bude sloužit jako stanovisko Parlamentu k připravované revizi evropského systému boje proti podvodům (AFA), kterou má Evropská komise představit do konce roku 2026.